San Marino - malá země s velkým výhledem

Jelikož jsme byli v Rimini, úplně se nabízelo navštívit i další zemi – San Marino.

Je to doslova co by kamenem dohodil, asi 30 minut autem, takže ideální plán na celodenní výlet. A upřímně… co je víc, než si ve stírací cestovatelské mapě setřít další políčko? 😄 

Parkování bez stresu

Zaparkovat nebyl problém. Pod lanovkou je hned několik parkovišť a protože nebyla sezóna, míst bylo víc než dost.

Takže žádný stres, žádné kroužení, žádné nervy.

To máme rádi.

Nahoru, pořád nahoru

A pak už jsme šli.

Respektive… začali jsme stoupat.

Pokud nevíte, San Marino je takové "dvoupatrové" kaskádovité město. Všechno je do kopce, výš a výš. Spodní část je propojená s tou horní lanovkou, případně vás nahoru vyveze i turistický vláček.

My jsme si vybrali lanovku, ale abych byla upřímná, nějak nadšení jsme z ní nebyli. Měla jsem pocit, že jedeme tak 5 sekund, možná by byl ten vláček větší zážitek.

Výhledy, kvůli kterým to stojí za to

Jakmile jsme vyjeli nahoru, otevřel se nám nádherný výhled na okolní krajinu.

Slunce svítilo, bylo teplo a po předchozích dnech v Rimini to byla konečně ta pravá atmoška.

San Marino je mimochodem jedna z nejmenších a zároveň nejstarších republik na světě – vznik sahá až do roku 301 a celé historické centrum je zapsané na seznamu UNESCO. A přesně tak to tam i působí.

Staré kamenné uličky, hradby, věže… a klid, který vás nutí zpomalit.

Město na nás hned dýchlo příjemnou, trochu historickou atmosférou.

Ideální timing (aneb dítě spí, rodiče jí)

Ellinku jsme uspali v kočárku, což byl naprosto ideální scénář.

Protože my jsme měli hrozný hlad.

Takže jsme zamířili do restaurace La Fratta, která měla naprosto top výhled.

Nemusím opakovat, že tohle byl zase přesně ten moment, kdy si řeknete, že to celé stálo za to.

Dali jsme si fenomenálního lososa, samozřejmě nechybělo kafe ☕ a jen jsme si užívali ten klid, výhled a chvíli pro sebe.

A čekali, až se Ellie probudí.

Procházka nad městem

Když se Ellie probudila, vyrazili jsme dál na průzkum.

Došli jsme až na Monte Titano, což je nejvyšší hora San Marina, na které stojí jeho ikonické tři věže. A právě odsud jsou ty výhledy, kvůli kterým sem lidi jezdí.

Ne úplně všude jsme se dostali s kočárkem, protože schodů je tu opravdu hodně. Ale kam nás to pustilo, tam jsme šli.

A i to stálo za to.

Výhledy, které neomrzí

Minimálně jsme si dali nádhernou procházku lesíkem a okolní přírodou, odkud se otevíraly výhledy do krajiny, které se jen tak neokoukají.

Všechno bylo neuvěřitelně fotogenické.

Takže klasika – zastavit, fotit, jít pár kroků, zase zastavit 😄 

Nemusím ani psát, jak jsme byli nachození z toho věčného popocházení.

Malé velké překvapení

Pak už jsme pomalu zamířili zpátky.

Sjeli dolů, nasedli do auta a vydali se zpět do Rimini.

A upřímně?

San Marino nás hodně překvapilo.

Je to malé místo, ale má obrovské kouzlo. Klid, historie, výhledy… všechno dohromady dává smysl.

Sem bych se klidně ještě jednou vrátila🤍

Co dál?

A tím jsme uzavřeli náš výlet do další země.

Další zastávka?

Proslulé Toskánsko.

Konkrétně město Arezzo.